OBEC PŘÍLUKA

První zmínky o naší vsi jsou asi kolem roku 1391. za Karla IV, jako lenní osada, podobně jako Suchá Lhota a Mokrá Lhota, kterým zůstalo od toho jméno.

Pusté lesy, které nepatřily ani šlechtě, ani zemanům, byly královské. Král za pomoci svých úředníků na ně dosazoval sedláky, kteří si je mýtili a stavěli na nich obydlí. Byli poplatní královské Komoře a měli vůči králi vojenskou povinnost. Majitelé 3-4 lánů museli v čas boje vypravit jednoho bojovníka s výstrojí a koněm. Podobně tomu bylo i u nás. 8 láníků dalo základ k obci.V době husitských válek se bojovalo i v nedalekém okolí. Žiška dobyl Nových Hradů, tvrz na kopci zvaném starý zámek, slavatovský hrad Košumberk, Litomyšl, biskupa Jana Železného odtud vyhnal a klášter zničil.

Asi v 16. století byl zrušen lenní systém a část Příluky připadla pod panství novohradské. V té době zde byl založen poplužní dvůr-nynější č.p. 37. V třicetileté válce byly české kraje vylidněny a nezůstala ušetřena ani naše vesnice. Po třicetileté válce nastává znovu útlak vesnického lidu a nejtvrdší robota. V této době si staví v Nových Hradech francouzký šlechtic Harbuval de Chamaré zámek v barokním slohu - kopii Versailles. Na stavbě zámku pracovali i přílučtí poddaní, kteří tam byli povinni i jinak několik dnů v týdnu robotovat. Útisk vrcholí kolem r. 1775 velkými vzpourami, které sice nepřinesly zrušení roboty, ale donutily pány k ústupkům.

Podle vyprávění otce Jana Fikejze z č.p. 50, který býval místním starostou, byli občané "Majestrátu" povini městu Litomyšli robotou. Sedláci s potahem vozili dříví neb kámen, kdežto chalupníci měli za povinnost kácet dříví, lámat kámen nebo provádět různé práce ve městě. . . .