OBEC PŘÍLUKA

 Obalování učebnic.

Nemůžete sehnat vhodný formát obalů na učebnice svých dětí?

V knihovně lze zabalit učebnice jakéhokoliv formátu do pevné, průhledné fólie. 

Knihy můžete donést do knihovny  v otevírací době.

 

 

 

                                  Celé  Česko  čte  dětem   1.6. -7.6.

                                            „……je to paráda, lehnout si na záda a číst si …...“

 

Na každý den nabízíme k přečtení jednu z Ezopových bajek.

Svět se od Ezopových časů změnil od základu, lidé létají do vesmíru a dorozumívají se přes celou zeměkouli, ale ovládají je tytéž emoce jako před tisíci lety.  V bajkách stále zůstává užitečné ponaučení.

 

Opice a rybáři                                             sobota 1.6.

Opice pozorovala při práci rybáře. Seděla u řeky na vysokém stromě a viděla, jak házejí do vody síť, pak ji vytáhnou, usednou k ohni, radují se a na pečených rybách si pochutnávají. A tak seskočila ze stromu a začala tahat síť jako oni. Žádnou rybu však nechytila. Jen se sama do sítě zamotala a jeden rybář ji pak přinesl svým dětem na hraní. „Kde jsi ulovil tu opičku?“ ptaly se děti. „Sama se ulovila,“ odpověděl otec. „Chtěla být rybářem, ale dopadla jako ryba.“

Člověk se nemá opičit, má používat hlavu, mozek.

 

Kočka a bohyně Afrodite                             neděle 2.6.

Jeden mladík měl kočku. Hrál si s ní, choval ji na klíně, ale kočce tahle přízeň nestačila. Chtěla se proměnit v ženu a mladíkovu nevěstu. Uprosila bohyni lásky Afroditu, a ta jí dala podobu půvabné dívky. Byla mazlivá a mrštná jako kočka, není divu, že se mladík do takového děvčete hned zamiloval. Za nějaký čas se Afrodita chtěla přesvědčit, jak si nevěsta jako paní domu vede. Když byli manželé v ložnici, vpustila do místnosti myš. Myslíte, že se mladá paní vylekala? Kdepak!  Vyskočila z lože a myš zakousla a snědla. Afrodita raději zase vrátila dívce její dřívější kočičí podobu.

Změnit zevnějšek člověka je mnohem snazší, než změnit jeho povahu.

 

Lasička a slepice                                          pondělí 3.6.

Lasička dlouho obcházela kolem statku, kde chovali slepice. Jenže dvůr byl za vysokou zdí a za velkými zamčenými vraty. Jak tak slídila kolem, dozvěděla se, že slepice na statku stůňou. „Když je zle, lékaři každý rád bránu otevře,“ pomyslela si. Pak si oblékla bílý plášť, na čenich nasadila brýle a na zádech se jí kolébala doktorská brašna. Zabušila na vrata a škvírkou se ukázala slepicím. „Jak se vám daří, slepičky?“  Zeptala se laskavým hlasem.  „Dobře. A ještě líp nám bude, když odejdeš,“ odpověděly slepice, vrata přibouchly a zavřely na závoru.

Chytrý člověk pozná špatného i v přestrojení.   

 

Vinař a jeho synové                                     úterý 4.6.

Jeden sedlák měl vinici a pět statných synů. Vinice rodila dobré víno, protože sedlák pilně pracoval. Jeho synům ale práce s motykou nevoněla. Když vinař umíral, svolal svoji rodinu a řekl: “Pod jedním z vinných keřů na našem políčku je zakopán poklad. Jděte a kopejte. Nesmíte vynechat jediný keř!“  Synové vždycky o pokladu snili. Tedy poslechli a začali poklad hledat. Okopávali vinici rok co rok, ani jediný keřík neobešli. Poklad zakopaný pod keřem sice nenašli, ale přece zbohatli.

Poklad našli v pracovitých a pilných rukou.

 

Vrána a liška                                               středa 5.6.

Bylo krásné odpoledne a vrána ukradla kus sýra. Už si na něm chtěla začít pochutnávat, ale vtom ke stromu přišla liška. Přilákala ji vůně sýra a samozřejmě ho chtěla získat. Začala tedy vráně lichotit, jak má krásné peří, zobák a jak krásně musí zpívat. Vrána tedy otevřela zobák a pustila se do zpěvu. Tu jí sýr vypadl, liška ho chytla do tlamy a snědla.

Ten, kdo nám  lichotí nebo pochlebuje, to s námi nemyslí dobře.

 

Trubač                                                       čtvrtek 6.6.

Nepřátelské vojsko napadlo jednu zemi a z úrodných polí a luk se stalo bojiště. Na návrší se vedla bitva a nepřátelský voj hnal do zteče trubač. Klusal na koni před vojskem a bojovným hlasem své trubky pobízel střelce k útoku. Dostal se ale do zajetí a podle válečného práva měl být zastřelen. Avšak trubač se vzpouzel, naříkal a takhle se omlouval: “Přátelé, nezabíjejte nevinného!  Vždyť já jsem nikomu z vašich neublížil. Cožpak jste u mě viděli nějakou zbraň? Jediné co mám, je tahle trubka!“ „A právě proto si zasloužíš nejvyšší trest,“ odpověděli mu. „Protože jsi popoháněl  svou trubkou do boje ostatní!  Oni poslouchali tebe-a proto je tvoje vina větší než těch ostatních.“ A pak byl trest na trubači vykonán. Pro výstrahu a poučení…..

Kdo podněcuje ke zlu a násilí, je vinen víc než násilník.

 

Polní myš a městská myš                             pátek  7.6.

Žily dvě myši, jedna na poli a jedna v bohatém domě.  Jednou se rozhodly, že se navštíví. Nejdříve se stala hostitelkou myš polní. Avšak městská myš byla zvyklá na přepych a přišlo jí ponižující jíst jen obilí.  Po jídle městská myš bědovala, že myš polní je chudák a přemluvila ji, aby si přišla užít k ní trochu blahobytu. Zanedlouho tedy šla polní myš k městské myši. Když si pochutnávaly na sýru, málem je zakousla kočka. Polní myš řekla myši městské, že radši bude žít v bezpečí a chudobě než v přepychu a nebezpečí.

Všude dobře, doma nejlépe.                                                            

   

    8.6. si děti mohou vyzkoušet v knihovně  kvíz s omalovánkou na téma bajek.